Když už jsme se všichni takhle sjednotili, dezinformátory nechali za potlesku vypnout a držíme jednu výkladovou linii, bylo by dobré se pokud možno objektivně podívat, jestli ten náš příběh nemá nějaké trhliny. Abychom brzy nezjistili, že jsme se ocitli ve stejné situaci, jako propagandou masírované Rusko.
Continue reading “KDE SE STALA CHYBA?”VYNÁLEZ VEŘEJNÉHO BLAHA
Nedávno jsem poslouchal rozhovor s Martinem Mejstříkem, jedním z hlavních organizátorů studentského hnutí během Sametové revoluce a později komunálním politikem a senátorem. Celý rozhovor se nese v duchu zklamání a deziluze ze stavu současné politiky, ve které “jde všem jen o vlastní prospěch a na lidi a blaho země z vysoka kašlou”. Zarazilo mě, že i člověk, který se politice aktivně věnoval téměř čtvrt století, si pořád udržuje iluzi o schopnostech politiků generovat nebo dokonce zvyšovat veřejné blaho.
Continue reading “VYNÁLEZ VEŘEJNÉHO BLAHA”TY JAKO NEJDEŠ K VOLBÁM?!!
Tento post je v podstatě takový dodatek k předchozímu článku “Volit je správné, áno”, a slibuji, že bude kratší. Rozhodl jsem se k jeho sepsání poté, co jsem po zveřejnění článku absolvoval několik offline diskusí s lidmi, kteří se mi moje myšlenky snažili vyvrátit, nebo poukazovali na chybnou logiku mých úvah. Zajímavé je, že těchto lidí bylo o dost víc, než kolik jich na článek reagovalo veřejně. Jakoby s kritikou demokracie a voleb opravdu nechtěl být veřejně nikdo ani spojován. A nebo žiju v bublině lidí, která preferuje osobní diskusi před tou onlineovou. Kdyby to byla pravda, bylo by to fajn.
Continue reading “TY JAKO NEJDEŠ K VOLBÁM?!!”VOLIT JE SPRÁVNÉ, ÁNO
U příležitosti vydání druhé knížky Andreje Babiše – která svou bizarností předčí jeho prvotinu o parník – bych se s vámi rád podělil o malé zamyšlení nad následujícími volbami do Poslanecké sněmovny. Už se nám kvapem blíží doba, kdy bude zase celá republika polepená nepřirozeně vyhlazenými portréty politiků, kteří budou na plakátech slibovat cokoliv, co poslouží k oslovení co největšího počtu voličů.
PARALÝZA STÁTEM
Při sledování veřejného dění kolem současné koronavirové krize vnímám nejvýrazněji dvě roviny veřejné debaty. Ta první je zcela pochopitelné naštvání a frustrace lidí nad “prací” vlády. Ta druhá rovina se nese v implicitním předpokladu, že by jinak sestavená vláda jednala mnohem lépe. Je to sice čistá spekulace, ale poměrně široce přijímaná. Popravdě, laťka je v současné chvíli nastavená tak nízko, že by se jiná vláda opravdu nemusela moc snažit, aby jí překonala. Otázka je, jestli bychom se s tímto málem měli spokojit.
Continue reading “PARALÝZA STÁTEM”THINKING OUTSIDE OF THE STATE
Také už jste na sobě někdy zpozorovali, jak jsme většinu času zaběhlí v určité formě myšlení, která nám nedovoluje vidět věci v širším kontextu a objevovat zcela nové přístupy a řešení? Když nám pak někdo takový neotřelý přístup ukáže, většinou si říkáme něco ve stylu: Jak jsem to mohl nevidět.
Continue reading “THINKING OUTSIDE OF THE STATE”ČESKO HLEDÁ SUPERPOLITIKA
Tak nám další politik názorně ukázal morální vyzrálost našich vládců. Nic překvapivého; vlastně to nijak nevybočuje z té nekonečné série přešlapů, kterých se politici konstantně dopouštějí. Kolik takových failů se ještě musí stát, než se změní společenský diskurz a začneme zpochybňoval legitimitu samotného systému s neustále se rozpínající centrální vládou?
Continue reading “ČESKO HLEDÁ SUPERPOLITIKA”Rovnostáři všech zemí, srovnejte si to v hlavě!
Kde se pořád berou ti neúnavní bojovníci za ekonomickou rovnost? Kolikrát ještě uslyším, jak hrozné je, že 10% nejbohatších lidí vlastní 80% světového bohatství (nebo jiné podobné statistiky), že se sociální nůžky rozevírají a ekonomická nerovnost se vymkla kontrole a jak je třeba s tímto stavem okamžitě něco dělat? Nejspíš ještě mockrát, protože u tohoto konkrétního tématu jde často logika stranou a uvažování ovládnou emoce.
Continue reading “Rovnostáři všech zemí, srovnejte si to v hlavě!”Hledání jednorožce
Udivuje mě, jak často se současné politické faily interpretují jako selhání jednotlivce, případně skupiny jednotlivců. Jak málo lidí je ochotných jít v úvahách na samotné jádro problému, které z celého systému doslova bije do očí.
Svoboda netáhne už ani ve slevě
Až moc často se v poslední době ocitám v situaci, kdy musím – i mezi poměrně mladými lidmi – obhajovat základní principy svobody. Dokonce i mezi těmi, jenž jsou poměrně hlasití v odsuzování totalitních (a tedy nesvobodných) režimů. Jeden by si pomyslel, že zrovna tato skupina lidí bude mít silně vyvinutý cit pro vnímání nesvobody. Jak je tedy možné, že u nich tak často dochází k zaujímání naprosto opačných postojů?
Josef Šetele 