ČESKO HLEDÁ SUPERPOLITIKA

Tak nám další politik názorně ukázal morální vyzrálost našich vládců. Nic překvapivého; vlastně to nijak nevybočuje z té nekonečné série přešlapů, kterých se politici konstantně dopouštějí. Kolik takových failů se ještě musí stát, než se změní společenský diskurz a začneme zpochybňoval legitimitu samotného systému s neustále se rozpínající centrální vládou?

Continue reading “ČESKO HLEDÁ SUPERPOLITIKA”

Rovnostáři všech zemí, srovnejte si to v hlavě!

Kde se pořád berou ti neúnavní bojovníci za ekonomickou rovnost? Kolikrát ještě uslyším, jak hrozné je, že 10% nejbohatších lidí vlastní 80% světového bohatství (nebo jiné podobné statistiky), že se sociální nůžky rozevírají a ekonomická nerovnost se vymkla kontrole a jak je třeba s tímto stavem okamžitě něco dělat? Nejspíš ještě mockrát, protože u tohoto konkrétního tématu jde často logika stranou a uvažování ovládnou emoce.

Continue reading “Rovnostáři všech zemí, srovnejte si to v hlavě!”

Svoboda netáhne už ani ve slevě

democracy3.jpgAž moc často se v poslední době ocitám v situaci, kdy musím – i mezi poměrně mladými lidmi – obhajovat základní principy svobody. Dokonce i mezi těmi, jenž jsou poměrně hlasití v odsuzování totalitních (a tedy nesvobodných) režimů. Jeden by si pomyslel, že zrovna tato skupina lidí bude mít silně vyvinutý cit pro vnímání nesvobody. Jak je tedy možné, že u nich tak často dochází k zaujímání naprosto opačných postojů?

Continue reading “Svoboda netáhne už ani ve slevě”

Kapesní průvodce změnou klimatu

Ještě donedávna jsem v otázce klimatické změny zastával pozici předběžné opatrnosti. Moje úvaha byla následující: pokud (i přes absenci přímého důkazu) existuje většinový vědecký konsensus, že lidmi emitované CO2 způsobuje rozsáhlé změny klimatu, je moudřejší tento závěr přijmout a pustit se do kroků, které emise výrazně sníží. V případě, že se vědecká hypotéza ukáže časem jako neplatná, zůstane nám tu čistší planeta, což rozhodně není k zahození. I chybný závěr se tak tváří jako výhra. V tomto jsem se myslím shodoval s většinově přijímaným názorem.

Continue reading “Kapesní průvodce změnou klimatu”

Máte klima? A můžu ho okomentovat?

925climatereport.jpgSoučasné debaty o změně klimatu už musely zasáhnout i ty nejzatvrzelejší asociály, k tématu se dnes vyjadřuje kdekdo a je zajímavé sledovat, jak se celá veřejná diskuze vyvíjí. Byla by tedy škoda stát stranou a nenavýšit emise klimatických článků. 😉 Dopředu anoncuji, že se nehlásím ani k táboru popíračů, ani k alarmistům, ani k lukewarmers, jak se nazývají ti, kteří globální oteplování uznávají, ale jeho důsledky nevidí tak černě. Spíš se pokusím o suchý pohled “seshora” a to hlavně proto, že vyhrocených debat plných účelově zjednodušených faktů, strašení a zbytečně zjitřených emocí už je plný veřejný prostor. Continue reading “Máte klima? A můžu ho okomentovat?”

Kdo nevěří s námi, věří proti nám

crucifixion_2023029i.jpgK sepsání tohoto postu mě motivovala souhra několika událostí v poslední době. Jednak částečné znovuotevření debaty o církevních restitucích (a jejich případném zdanění) během vládních manévrů kolem vyjádření důvěry. Dále pak několik knih, které jsem v poslední době četl a jež se náboženství a spirituality dotýkaly. A nakonec především překládání brilantní kritiky křesťanství “Letter To A Christian Nation” od Sama Harrise, do které jsem se ve volných chvilkách pustil. Pro zájemce dávám k dispozici odkaz ke stažení.

Continue reading “Kdo nevěří s námi, věří proti nám”

Technologie je bůh

30 august manu.jpgPři každém rozhovoru nebo přednášce o nástupu umělé inteligence a průmyslu 4.0 se debata logicky stočí k sociálním dopadům na společnost a jejich vlivu na smysl lidského života. Dnes už začíná být i laikům pomalu jasné, že se hluboké změny brzy dotknou nějakým způsobem nás všech. Mluví se o tom především díky vývoji samořiditelných aut, který je velmi medializovaný a na kterém se dá efekt robotizace poměrně snadno ilustrovat.
Continue reading “Technologie je bůh”

Jak si mě našlo graffiti

f2.jpgDodnes si na ten moment přesně pamatuju, i když je to už téměř dvacet pět let. V časopise Poplife tenkrát otiskli stránku nazvanou Graffiti Art, na které popisovali fenomén, jenž k nám začal v devadesátých letech postupně pronikat. Při prvním pohledu na otisklé fotky mi doslova spadla čelist. Svojí formou, velikostí obrazů a určitou drzostí to nebylo podobné ničemu, co jsem do té doby znal a naprosto mě to uchvátilo.

Continue reading “Jak si mě našlo graffiti”